Pokračovat do košíku
Zákaznická podpora:eshopzpmikulcice@seznam.cz
    Domů / Články

    Články

    Pár tipů, jak vypěstovat krásný a chutný salát
    Pár tipů, jak vypěstovat krásný a chutný salát

    Už je čas začít s výsadbou! Pokud chcete sklízet zdravý, šťavnatý a chutný salát, je potřeba dodržet několik klíčových zásad při výsadbě, péči a sklizni. Přečtěte si osvědčené tipy a vyhněte se nejčastějším chybám. A pokud ještě nemáte sazenice, stavte se k nám na vrátnici ZP Mikulčice a.s., kde pro vás máme připravené kvalitní sadby.

    Jak správně sázet?

    Správná výsadba je základem úspěchu. Pokud chcete, aby vám salát dobře rostl a byl plný chuti, dodržujte tyto zásady:

    • Vyberte správné místo - salát potřebuje hodně světla, ideálně alespoň 6 hodin slunečního svitu denně. Pokud jej zasadíte do stínu, poroste pomaleji, bude slabší a jeho chuť nebude tak výrazná. Propustná půda je základ – salát nesnáší přemokření. Pokud máte těžkou jílovitou půdu, vylepšete ji pískem nebo kompostem, aby byla vzdušnější.
    •  Dodržujte správné rozestupy - sazenice vysazujte 25 cm od sebe. Pokud je zasadíte příliš blízko, budou soutěžit o živiny a vláhu, což povede k menším hlávkám a slabším rostlinám. Hustá výsadba zvyšuje riziko plísní, protože se mezi listy zadržuje vlhkost a rostliny nemají dostatek cirkulace vzduchu.
    • Důkladná zálivka -salát potřebuje pravidelnou, ale přiměřenou zálivku. Půda by měla být stále mírně vlhká, ale ne přemokřená. Nejlepší doba na zálivku je ráno nebo večer, kdy slunce není tak silné a voda se méně odpařuje. Zalévání přes den může způsobit šok rostlinám a listy se mohou spálit. Používejte vlažnou vodu – studená voda z hadice může rostliny poškodit, zejména v horkém počasí.

    Pěstování ve fóliovníku nebo skleníku?

    Pěstování salátu pod ochranou fólie nebo skla má své výhody i nevýhody. Jaký způsob zvolit?

    Fóliovník

    • Rychle se prohřeje a poskytuje dobré podmínky pro jarní a podzimní pěstování.
    • Je to levnější varianta, která umožňuje rychlejší růst sazenic na začátku sezóny.
    • Nevýhoda – teplota v něm kolísá, takže v létě je nutné dobré větrání, jinak se rostliny mohou přehřát.

    Skleník

    • Lépe drží teplo a vlhkost, což umožňuje celoroční pěstování.
    • Poskytuje stabilnější podmínky a lepší ochranu před nepříznivým počasím.
    • Nevýhoda – vyšší pořizovací náklady a potřeba větší péče o větrání kvůli prevenci plísní.

    Co tedy zvolit?

    • Pokud pěstujete salát sezónně (na jaře a na podzim), fóliovník bude levnější a efektivní volbou.
    • Pokud chcete celoroční sklizeň, skleník zajistí stabilnější klima, ale musíte počítat s vyššími náklady.

    Jak získat bohatou úrodu?

    Pokud chcete, aby váš salát rostl zdravě a měl plnou chuť, dodržujte následující pravidla:

    Dostatečné větrání

    • Ať už pěstujete v fóliovníku nebo skleníku, pravidelně větrejte, aby se zabránilo kondenzaci vlhkosti a vzniku plísní.

    Kvalitní substrát a hnojení

    • Nejlepší půda pro salát je lehce kyselá až neutrální (pH 6-7), bohatá na humus a organickou hmotu.
    • Přidáním 20-30 % kompostu zajistíte dostatek živin a zároveň zlepšíte strukturu půdy.

    Nepřehnojujte!

    • Salát je citlivý na nadbytek dusíku, který sice urychlí růst, ale oslabí strukturu listů a sníží chuť.
    • Vyvarujte se chemickým hnojivům – místo nich použijte například přírodní kompost, dobře uleželý hnůj nebo kopřivovou jíchu.

    Ochrana proti škůdcům

    • Salát často napadají mšice, slimáci a housenky.
    • Na mšice pomůže postřik z kopřivové jíchy nebo nasazení slunéček sedmitečných.
    • Slimáky lze omezit pomocí pivních pastí nebo posypáním půdy drcenými skořápkami.

    Kdy a jak sklízet?

    Správná doba sklizně má velký vliv na chuť a strukturu listů.

    • Hlávkový salát sklízejte včas – nejlépe ve chvíli, kdy jsou hlávky pevné, ale ještě nezačaly vybíhat do květu. Jakmile začne kvést, listy zhořknou.

    Řezání nebo trhání?

    • Pokud chcete podpořit další růst, můžete sklízet jednotlivé listy postupně.
    • Pokud sklízíte celou hlávku, odřízněte ji těsně nad kořenem a nechte kořeny v půdě – mohou chránit půdní mikroorganismy a zlepšit strukturu zeminy.
    • Sklizeň ráno nebo večer – listy jsou v tuto dobu nejčerstvější a nevadnou tak rychle jako při sklizni přes den.

     

    Zajímavosti o rajčatech: Víte, co jste o nich možná netušili?
    Zajímavosti o rajčatech: Víte, co jste o nich možná netušili?
    Sklizeň našich polních rajčat je za rohem, a protože rajčata hrají klíčovou roli v naší nabídce, rozhodli jsme se vám přiblížit několik zajímavostí o této oblíbené plodině. Rajčata mají pestrou historii, překvapivé vlastnosti a v kuchyni jsou doslova nepostradatelná. Pojďme na to!
     
    1. Největší producenti rajčat
    • Čína, jako největší světový producent, každoročně vypěstuje přes 60 milionů tun rajčat. Rajčata zde nejsou jen potravinou, ale také významným exportním artiklem.🇨🇳
    • Indie je známá nejen produkcí rajčat, ale i jejich rozmanitostí – pěstují se zde desítky odrůd od sladkých cherry rajčátek až po masitá rajčata na omáčky.
    • Turecko je zase proslulé kvalitními rajčaty pro zpracování, například pro výrobu rajčatového protlaku, což je jedna z hlavních surovin turecké kuchyně.  Mimo tyto velké producenty stojí za zmínku i Itálie, která patří mezi největší dodavatele rajčat na evropský trh a kde se rajčata stala symbolem tamní kuchyně.
     
    2. Ovoce, nebo zelenina?
    • Botanická definice rajčat jako ovoce je často matoucí. Ovocem je vše, co se vyvíjí z oplodí květu a obsahuje semena, což rajčata splňují.
    • V roce 1893 rozhodoval americký Nejvyšší soud o tom, zda se mají rajčata zdanit jako ovoce nebo zelenina. Výsledek? Z praktických důvodů byla označena za zeleninu, protože se běžně konzumují spíše v pikantních pokrmech než v dezertech.
    • Podobný osud sdílí i další rostliny, jako je okurka, paprika nebo lilek, které jsou botanicky ovocem, ale v kuchyni se používají jako zelenina.
     
    3. Proč jíst rajčata?
    • Lykopen, který rajčata obsahují, je nejvíce zastoupen v tepelně upravených rajčatech, například v rajčatovém protlaku nebo kečupu. Tepelná úprava zvyšuje jeho biologickou dostupnost, což znamená, že ho tělo lépe využije.
    • Kromě vitamínu C obsahují rajčata také vitamín A, který je důležitý pro zdraví očí a podporuje správnou funkci imunitního systému.
    •  Rajčata jsou z více než 90 % tvořena vodou, což z nich dělá skvělou hydrataci během horkých letních dnů.
    • Obsahují velmi málo kalorií (asi 18 kcal na 100 g), což je činí ideální potravinou pro dietní režimy.
     
    4. Rajčata a bylinky:
    • Kombinace, která nikdy nezklame • Kombinace rajčat a bazalky není náhodná – tyto dvě suroviny se vzájemně doplňují i chemicky, což zesiluje jejich chuť. Tato kombinace je základem pro mnoho italských jídel, jako je caprese nebo margherita pizza.
    • Rajčata s rozmarýnem nebo tymiánem se často používají při pečení nebo grilování. Bylinky dodávají rajčatům intenzivnější chuť a aroma.
    • Rajčata si skvěle rozumí s olivovým olejem – zdravé tuky v oleji pomáhají tělu lépe vstřebávat vitamíny rozpustné v tucích, jako je vitamín A nebo lykopen.
    • Netypické kombinace, jako rajčata s vanilkou nebo medem, zdůrazňují jejich přirozenou sladkost a hodí se nejen do džemů, ale také do dezertů nebo experimentálních jídel.
    5. Rodina rajčat
    • Stejně jako rajčata patří brambory, papriky a lilky do čeledi lilkovitých (Solanaceae). Tato čeleď zahrnuje více než 2 700 druhů, včetně jedovatých rostlin, jako je rulík zlomocný.
    • Rajčata původně pocházejí z Jižní Ameriky, konkrétně z oblasti dnešního Peru, kde byla pěstována už před více než 2 000 lety. Do Evropy je přivezli španělští dobyvatelé v 16. století.
    • Lilkovité rostliny mají jednu zajímavou vlastnost – obsahují alkaloidy, které jim poskytují přirozenou ochranu proti škůdcům. U rajčat je tato látka koncentrována především v nezralých plodech, což je důvod, proč se nezralá rajčata nedoporučuje konzumovat.


    Senážování vojtěšky: Všestranná pícnina pro zdraví zvířat i půdy
    Senážování vojtěšky: Všestranná pícnina pro zdraví zvířat i půdy

    Před týdnem jsme u nás dokončili senážování vojtěšky (Medicago sativa), která patří mezi nejvýživnější pícniny. Její využití je klíčové zejména pro zajištění kvalitního krmiva pro náš skot, ale její přínosy přesahují hranice zemědělských polí. V tomto článku vám přiblížíme, proč je vojtěška tak cenná, jak ovlivňuje půdu a zdraví zvířat, a proč by měla být nedílnou součástí každé farmy. 🌾🚜

    Co je to vojtěška?

    Vojtěška setá (Medicago sativa) je víceletá rostlina z čeledi bobovitých (Fabaceae), která kvete typicky fialově nebo modrofialově. Původem pochází z Malé Asie a Střední Asie a do Evropy se dostala již ve starověku. Díky svým nutričním vlastnostem a schopnosti zlepšovat půdu je dnes jednou z nejdůležitějších pícnin na světě.

    Proč je vojtěška tak ceněná?

    Vojtěšková senáž má mnoho předností:

    • Nutriční bohatství: Obsahuje vysoké množství vápníku, bílkovin, vlákniny a energie. Díky tomu je skvělým krmivem pro zvířata s vysokými nároky na živiny.

    • Zdravotní benefity: Látky obsažené ve vojtěšce mají protizánětlivé vlastnosti, podporují zdravou střevní mikroflóru, zlepšují metabolismus a pomáhají předcházet žaludečním vředům díky regulaci kyselosti žaludku.

    • Univerzálnost: Je vhodná nejen pro skot, ale i pro hříbata, telata a další přežvýkavce. Díky vysokému obsahu vápníku je ideální například pro laktující dojnice.

    Vojtěška jako přírodní pomocník půdě

    Vojtěška není jen výživná pícnina, ale také důležitý pomocník při zlepšování kvality půdy. Díky symbióze s hlízkovými bakteriemi dokáže vázat dusík přímo ze vzduchu, což znamená, že na její pěstování není třeba používat dusíkatá hnojiva. Jediný hektar vojtěšky dokáže vázat 200–300 kg dusíku ročně! To pomáhá nejen šetřit náklady, ale také chránit životní prostředí.

    Kromě toho je vojtěška důležitá plodina v osevních postupech – zlepšuje půdní strukturu, zvyšuje její úrodnost a snižuje riziko eroze. Často se seje samostatně nebo v kombinaci s krycími plodinami, jako je jetel, a nejčastěji se pěstuje v kukuřičných a řepařských oblastech.

    Výzva senážování vojtěšky

    Senážování vojtěšky vyžaduje pečlivý přístup, protože tato plodina obsahuje vysoké množství dusíku, má nízký obsah zkvasitelných cukrů a slabší pufrační schopnost. Přesto se její zpracování vyplatí, protože výsledná senáž je skvělým bezprašným a organickým krmivem, které zvířatům poskytuje to nejlepší pro jejich růst a zdraví.

    Další využití vojtěšky

    Kromě krmiva má vojtěška i další využití. Je cennou surovinou pro výrobu ekologických produktů, a dokonce se používá i v přírodní medicíně díky svým protizánětlivým a detoxikačním vlastnostem. Pokud hledáte kvalitní produkty pro výživu svého dobytka nebo inspiraci pro ekologické hospodaření, vojtěška je rozhodně plodinou, kterou stojí za to zařadit do svého portfolia.